prosazuje výuku bojových umění v rámci výcviku vojáků této
armády. Hrdost, svědomí a vzpomínky na způsobená příkoří mu
však nedovolí vyučovat v korejské armádě japonské bojové
umění. Za pomoci dalších korejských mistrů bojových umění,
za pomoci vědců a na základě vlastních zkušeností začíná
vytvářet Choi úplně nový bojový styl určený pro korejské síly.
V roce 1949 dostává Choi, který je v té době na svatební
cestě, rozkaz odjet studovat vojenskou školu ve Fort Benningu
ve Spojených státech amerických. Ač nerad, jako voják musí
svatební cestu ukončit a se třemi dalšími korejskými
důstojníky pod vedením plukovníka Choi Duk-Shina odjíždí první
lodí do USA. Choi Hong Hi 23. června 1950 úspěšně dokončí
vojenskou školu. Po jeho návratu do Korey zde zrovna probíhá
korejská válka (1950-1953), která vypukla jen dva dny po jeho
ukončení studia tím, že armáda severní části korejského
poloostrova zaútočila na část jižní. Během této války je Choi
povýšen na generála. Po nastolení příměří je pověřen gen. Choi
Hong Hi vrchním velením korejské armády aby zorganizoval a
vedl poslední vytvořenou korejskou pěší divizi s pořadovým
číslem 29. Ta je později známá spíše pod názvem „Fist
division“ nebo-li „Pěstní divize“. V červnu 1954 na oslavách
čtvrtých narozenin 2. armádního sboru mimo jiné předvádí
ve třicetiminutovém vystoupení své umění i 29. „pěstní“
divize. Prezidentovi Rhee Seung-Manovi se vystoupení velice
líbí a prohlašuje, že chce, aby toto umění cvičili do budoucna
všichni jihokorejští vojáci. Na základě toho je založen
institut a vojenská tělocvična On do Kwan („Má cesta“).
Základy nového bojového stylu dokončil generál Choi po téměř
devítiletém úsilí roku 1954. Protože se od všech známých
bojových umění velice lišil, bylo potřeba jej nějak
pojmenovat. Dne 11. dubna 1955 v Soulu představil generál Choi
31