18 176
Encyklopedie Taekwon-do
svazek 1.
Stránka
18
z
174
Soo-Bak-Gi v dynastii Koryo
V další zajímavé studii, uvádí Dr. An Ja San ve své knize o starověké Koreji "Chsun
Moosa Yongoung Jun" o biografii korejských válečníků, že škola Yo Sul
(která nyní může být
považována za Jiu
-
Jitsu) byla známá pod jménem Soo
-Bak-
Gi nebo Tae Kyon. Každoročně
během měsíce května poĜádal král osobně zápas v této formě neozbrojeného boje ve velkém
stanu Kak Chon na hoĜe Ma Am. Vítězi této soutěže bylo uděleno
renomované vládní
postavení. Král také stanovil, že tato soutěž je povinná pro vojáky. TĜi z vítězů této
každoroční soutěže (Lee Yi Min, Jang Joong Boo a Sa Kang Sung) se stali během dynastie
Koryo velícími generály. Zdá se, že král měl více než pĜechodný
zájem o umění.
Toto je 25 základních pohybů a postojů používaných cvičenci. Jejich postoje zahrnují
techniky rukou, nohou, skoků, pádů, válení a trhu:
Postoj Chil Sung Kwon, O Hwa Yu Sin,
An Hyal Chok, Dang Doo Po, Il Lyong Bo, Go Sa Pyong, Do Gi Yong, Mae Bok, Gwa Ho,
Goo Yoo, Gum Nal, Po Ga, Hyon Kak Hu Sa, Joong Sa Pyong, Jam Joo, Gyo Hang, Ki Go,
Ha Sap, Bok Ho, Do Sap, Soon Ran Joo, Tam Ma, Yo Ran Joo.
SamozĜejmě dynastie Silla a Koryo znamenaly rozkvět válečnického umění v Koreji.
Brzo potom však tyto dynastie zaujaly antimilitaristické pozice. Protože začalo období
občanského osvícení, bylo vše, co bylo spojeno s vojenstvím znehodnoceno. Do konce
dynastie Ui se zdá, že válečnická umění pĜestala existovat. Poslední úder pĜišel s japonskou
okupací (1ř0
9-
1ř45), kdy bylo zakázáno provozovat jakékoli válečnické umění. Tae Kyon
tajně cvičili zasvěcení odvážlivci a pĜedávali ho dál hrstce žáků. Zastáncům umění jako
napĜíklad Song Duk Ki, Hwa Il Dong a několika dalším se podaĜilo udržet umění naživu. Po
osvob
ození Koreje v roce 1ř45 byly nové ozbrojené síly Korejské republiky organizovány 15.
1. 1ř46. Mladý podporučík Choi Hong Hi nedávno propuštěný z japonského vězeňského
tábora začal učit válečnickému umění některé své vojáky. Zbytek je samozĜejmě historie
p
lynoucí v to, co je dnes známo po celém světě jako Taekwon
-do.
V roce 1ř55 byl název Taekwon
-
do vybrán jako nové jméno národního válečnického
umění výborem instruktorů, historiků a ostatních prominentních osob. Jméno navržené
generálem Choi bylo jednomyslně vybráno pro svůj pĜíhodný popis umění: Tae (noha), Kwon
(pěst), Do (umění, cesta). Toto nové jméno nepĜineslo pouze blízkou podobnost ke
starověkému Tae Kyon, ale jméno dalo umění nový smysl nacionalismu, zatímco zavedená
jména Dang Soo a Kong Soo znamenaly čínské nebo japonské válečnické umění. Roky
výzkumu a rozvoje, které prováděl generál Choi, vedly ke stylu Chang Hun autora Taekwon
-
do. I když tento styl je založen na technikách Tae Kyon, Soo
-Bak-
Gi a Karate, byla pĜidána
miriáda technik zvláště v ro
zmanitosti technik ruky a dokonalosti technik nohy. Chang Hun je
založen na 24 vzorech, z nichž každý je vylepšený a zušlechtěný generálem Choi Hong Hi a
jeho kolegou od bílého pásu vzoru Chon
-
Ji až k nejvyššímu Tong
-
Il. Za 1300 let dosáhlo
korejské válečnické umění úplné zralosti a rozšíĜilo se z malé skupiny aristokratických
válečníků na cvičence ve více než 120 zemích světa s miliony žáků. Spojení starých
klasických technik a nových modifikací vedlo k formě sebeobrany a duševního vzdělávání, jež
nemá v moderním světě soupeĜe. Tato historie byla zveĜejněna v týdenním magazínu deníku