Encyklopedie Taekwon-do
svazek 1.
Stránka
23
z
174
Mravní vzdělanost
/Jungshin Sooyang/
Široký vedlejší význam a různé možné interpretace mravní vzdělanosti jsou často pro
západní myšlení těžko pochopitelné, protože je to hledisko orientální filozofie, která
prostupuje životem lidí v Orientu. ěečeno slovy, je to snaha a postup, jak se stát pĜíkladnou
osobou, jako byl Confucius (479-552 po Kristu).
Aby bylo možno státi se takovou osobou, musí člověk nejprve objevit sám sebe a získat
mravní charakter, kterého si všichni váží. Toho může dosáhnout pouze neustálým cvičením
duševní disciplíny. V době, kdy je to potĜeba, může duševně disciplinovaný člověk pĜispět k
výstavbě ideální společnosti, protože může moudĜe radit vládě i po své smrti svým věčně
pĜetrvávajícím pĜíkladem. Confucius Ĝekl: "Pro podporu smyslu mravní vzdělanosti musí
člověk zacházet s ostatními s
poctivostí a upĜímností, jež jsou
založeny na spravedlnosti, a musí
zcela vyloučit zlé myšlenky".
Mravní vzdělanost.
Každý z nás je společenská bytost, která touží žít v mírové a svobodné
společnosti. V tutéž dobu je naší povinností takovou společnost pro lidi
vybudova
t. Zmínil jsem se o různých slovech moudrosti starověkých
svatých a filozofů, pro vytvoĜení ideální společnosti v naději, že žáci
Taekwon-
do je použijí jako vodítko k zušlechťování své mravní
vzdělanosti.
Ideální společnost podle Lao C je taková, ve které
má vládce tak
vysokou mravní vzdělanost, že může pĜirozeně vládnout ne ovlivňováním
nebo strachem, ale obracením se k dobré povaze svých lidí, kteĜí pouhým
plněním svých povinností, mohou žít svobodně a v míru beze strachu a
úzkosti.
Dále je morální společnost taková, v níž lidé obdivují a velebí svého
vládce z vděčnosti za jeho lásku a laskavou pĜíchylnost, kterou on projevuje
svému lidu.
Za tĜetí existuje "zákonná společnost", ve které se vládce, protože má
nedostatek mravní autority, uchyluje k různým
zákonům, aby vládl svému
lidu, který naopak poslouchá, protože se obává odplaty, kterou by porušení
těchto zákonů pĜineslo.
Za těchto okolností ztrácí vládce těsný styk se svým lidem. Nakonec
nejhorší druh společnosti je taková společnost, ve které vládce zneužívá
podvody a úskoky své zákonné autority pro rozšíĜení svých osobních ambicí
a vnucuje svou vládu lidu silou, kdykoliv to považuje za nutné. V takové
společnosti lid vládcem pohrdá a nenávidí jej, a nakonec pĜivítá nejen jeho
pád, ale s ním i pád lidu a země.