Background Image
Previous Page  23 176 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 23 176 Next Page
Page Background

Encyklopedie Taekwon-do

svazek 1.

Stránka

23

z

174

Mravní vzdělanost

/Jungshin Sooyang/

Široký vedlejší význam a různé možné interpretace mravní vzdělanosti jsou často pro

západní myšlení těžko pochopitelné, protože je to hledisko orientální filozofie, která

prostupuje životem lidí v Orientu. ěečeno slovy, je to snaha a postup, jak se stát pĜíkladnou

osobou, jako byl Confucius (479-552 po Kristu).

Aby bylo možno státi se takovou osobou, musí člověk nejprve objevit sám sebe a získat

mravní charakter, kterého si všichni váží. Toho může dosáhnout pouze neustálým cvičením

duševní disciplíny. V době, kdy je to potĜeba, může duševně disciplinovaný člověk pĜispět k

výstavbě ideální společnosti, protože může moudĜe radit vládě i po své smrti svým věčně

pĜetrvávajícím pĜíkladem. Confucius Ĝekl: "Pro podporu smyslu mravní vzdělanosti musí

člověk zacházet s ostatními s

poctivostí a upĜímností, jež jsou

založeny na spravedlnosti, a musí

zcela vyloučit zlé myšlenky".

Mravní vzdělanost.

Každý z nás je společenská bytost, která touží žít v mírové a svobodné

společnosti. V tutéž dobu je naší povinností takovou společnost pro lidi

vybudova

t. Zmínil jsem se o různých slovech moudrosti starověkých

svatých a filozofů, pro vytvoĜení ideální společnosti v naději, že žáci

Taekwon-

do je použijí jako vodítko k zušlechťování své mravní

vzdělanosti.

Ideální společnost podle Lao C je taková, ve které

má vládce tak

vysokou mravní vzdělanost, že může pĜirozeně vládnout ne ovlivňováním

nebo strachem, ale obracením se k dobré povaze svých lidí, kteĜí pouhým

plněním svých povinností, mohou žít svobodně a v míru beze strachu a

úzkosti.

Dále je morální společnost taková, v níž lidé obdivují a velebí svého

vládce z vděčnosti za jeho lásku a laskavou pĜíchylnost, kterou on projevuje

svému lidu.

Za tĜetí existuje "zákonná společnost", ve které se vládce, protože má

nedostatek mravní autority, uchyluje k různým

zákonům, aby vládl svému

lidu, který naopak poslouchá, protože se obává odplaty, kterou by porušení

těchto zákonů pĜineslo.

Za těchto okolností ztrácí vládce těsný styk se svým lidem. Nakonec

nejhorší druh společnosti je taková společnost, ve které vládce zneužívá

podvody a úskoky své zákonné autority pro rozšíĜení svých osobních ambicí

a vnucuje svou vládu lidu silou, kdykoliv to považuje za nutné. V takové

společnosti lid vládcem pohrdá a nenávidí jej, a nakonec pĜivítá nejen jeho

pád, ale s ním i pád lidu a země.