26 176
Encyklopedie Taekwon-do
svazek 1.
Stránka
26
z
174
Jak p
otom může člověk objevit svou vlastní lidskou přirozenost?
Jsou dvě cesty, jak se člověk může nalézt první je zachováním si dobra, jež mu bylo dáno
Bohem nebo nebem pĜi narození druhá pak
zbav
ením
s
e lakoty po materiálních věcech
.
A.
Člověk ŵůže ďěheŵ ži
vo
ta zastávat Ϯ postaveŶí
V základě jsou 2 druhy postavení: Jedno je 5 ctností, jež jsou dány nebem a byly již
vysvětleny a druhé je dáno člověkem, jako napĜ. člen vlády, vedoucí úĜadu atd. Naneštěstí se
člověk pĜíliš často spoléhá na světské postavení, které je pĜinejlepším pĜechodným stavem, ze
kterého může být člověk také odvolán. Na druhé straně to, čím nás vybavilo nebe, je věčné.
Tím není Ĝečeno, že odmítáme všechny světské věci, ale spíše, že zachováváme obě postavení
v rovnováze tak, že ctnosti prvého postavení poskytují vodítko pro správné využití druhého
postavení. Takto si člověk získá úctu a Ĝadu dobrých pĜíkladů, které mohou ostatní následovat.
Bez Ĝádného vedení se člověk snadno může stát obětí pokušení po osobní moci a bohatství a
použít neetické prostĜedky pro podpoĜení svých ambicí. Nakonec se taková osoba stane
tyranem, diktátorem a nepĜítelem lidu. Podle Confucia nemůže mít štědrý a milující člověk
nepĜátele. Proto lidskost, jako první z ctností, je jako silná bezpečná pevnost.
Štědrý člověk nemá
žádného nepĜítele.
B.
Lakota je ŶeŶasytŶá
Ten, kdo je naplněn tím, co má, je nejbohatší člověk na světě. Na druhé straně, jestliže
má někdo všechno a stále více, může být pĜece jen chudý. Člověk, který je zaslepen lakotou,
není pouze vydán úplatnosti, intrikám a vykoĜisťování druhých, ale, co je nejhorší, ze všeho
zaĜazuje sám sebe do postavení "pĜítel bojuje proti pĜíteli, otec bojuje proti synovi", a nakonec
není o mnoho lepší, než zvíĜe. Ve starém pĜísloví; "Skutečně dobrý člověk nemůže být bohatý
a bohatý člověk nemůže být skutečně dobrým člověkem."; je jistá pravda. Podle starodávného
poĜekadla "Stálé materiální neuspokojení je považováno za koĜen všech neštěstí". Není lepší
cesta k sebeuspokojení a lidskému růstu, než je neustálý rozvoj štědré povahy.
C.
Buď pokorŶý
Plevel v nadutosti vztyčuje hlavu, zatímco uzrálé zrno svou hlavu v pokoĜe sklání. Lao C
učil, že vznešená ctnost je jako hluboké údolí, do něhož plynou všechny vodní proudy.
Ctnostný člověk na sebe pĜitahuje úctu ostatních, zatímco ten, kdo je sobecký a egoistický,
ztratí úctu svých druhů a stane se pohrdaným a izolovaným. Být pokorný neznamená zabývat
se malými hašteĜeními, ale být jako velkodušná Ĝeka v mělkém údolí, která zavlažuje pole
okolo.