době však není doložena existence centralizovaných
společností, ty se objevují až v 1. století před naším
letopočtem. Do roku 57 př.n.l. je datován vznik Tří království
(korejsky Samguk), Koguryo, Pekče a Silla. Na jihu korejského
poloostrova se v té době nachází ještě království Gaya, to
však svým významem za ostatními zaostává.
Koguryo bylo z těch tří největší, jeho rozloha zabírala celý
střed a sever Korejského poloostrova a jižní a centrální
Mandžusko (dnešní Severovýchodní Čína). V historii mělo toto
království tři různá hlavní města, původní Jolbon (37 př.n.l.-
3 n.l.) vystřídal Gungnae (3 n.l.-427), který měl spíše
charakter vojenské pevnosti. Roku 372 se do země dostává a
začíná se zde šířit Buddhismus. Roku 427 byl trůn tohoto
království přestěhován do Pchjongjangu (427-668). Koguryo
vedlo neustálé boje s Čínou se kterou sousedilo, neustále
zabíralo větší a větší území Mandžuska. Sjednocením Číny roku
589 sice nabírá protivníkova armáda na síle, ale díky lsti
jednoho z Koguryjských generálů je téměř všech 300.000
vyslaných čínských válečníků roku 612 u Pchjongjangu mnohem
menší armádou pobito. Koguryo zaniká roku 668 našeho letopočtu.
Království Pekče se rozkládá na jihozápadě Korejského
poloostrova. Hlavním městem je Hansong. Ve 4. století našeho
letopočtu zdárně toto království prosperuje, ovládá téměř
celou jižní část poloostrova. Roku 384 se stává Buddhismus
státním náboženstvím. Období největšího rozkvětu království
končí roku 475, kdy je armádou království Koguryo obsazeno
hlavní město Hansong. Pekče zaniká roku 660 našeho letopočtu.
Silla, s hlavním městem Kumsong (dnešní Kjongdžu) je sice
původně ze všech tří království tím nejmenším, jeho dravost
však prokáží dějiny. Už ve 4. století našeho letopočtu
9