49 90
- 49 -
9. KOPY (CHAGI)
Na rozdíl od jiných současných bojových stylů jsou hlavní zbraní Taekwon-do techniky nohou.
Vyvinulo se ze starého korejského bojového umění Tae-kyon jehož základy jsou přes 3000 let staré a
který k boji využíval výhradné nohou. Moderní Taekwon-do užívá všech pohyblivých částí těla,
převažují ale techniky nohou ve výskoku. Student ovládající tyto techniky je schopen dostat se do
vzduchu z jakékoliv pozice i příležitosti a tento způsob boje s sebou přináší mnoho výhod. Nejdříve
však musí bezpodmínečně zvládnout kopy na zemi, tj. ve stoje a potom teprve přistoupit k nácviku
technik ve výskoku.
Kopy můžeme rozdělit do několika hlavních skupin:
1.
Velmi rychlé kopy
- Apcha Busigi, Yopap Cha Busigi, Dwitcha Busigi. (švihové kopy)
2.
Silové kopy
- používané jako ukončovací techniky - Apcha Jirugi, Yopcha jirugi, Yopcha Tulki,
Yopcha Milgi, Dwitcha Jirugi. (kopy se zastavením)
3.
Kopy v otočce
– Torra Naegyo Chagi, Bandae Dollyo Chagi, Bandae Dollyo Goro Chagi.
4.
Kopy ve výskoku
– Lze aplikovat prakticky na všechny typy kopů. O to větší důraz je kladen na
dokonalé technické provedení kopu!
Při užití technik nohou v praktickém boji je jejich hlavní výhodou schopnost vyvinout až dva a
půl krát větší úderovou sílu, než při zásahu rukou. V okamžiku provádění kopu je nevýhodou ztráta
dokonalé stability těla jako při postoji na obou chodidlech. Pokud má být kopací technika maximálně
účinná, je dokonalé zvládnutí techniky kopu první podmínkou jeho úspěšného nasazení.
Při nácviku kopacích technik je nutné brát na zřetel tyto skutečnosti:
•
Pod vedením instruktora by si měl student vyzkoušet správnost techniky, předvést vysokou úroveň
síly s užitím správné pozice rukou a nohou.
•
Při každém kopu se musí pečlivě posoudit výška i vzdálenost cíle a počítat s proveditelností dané
techniky.
•
V ideálním případě jsou užity zcela mechanicky bez úvahy o jejich technickém provedení. Proto je
důležité dokonale zvládnout techniku kopů a zautomatizovat jejich provádění.
•
Stejně důležité jako vlastní zrychlení je rozložení váhy pohybu v průběhu pohybu.
•
Při jakékoliv kopací technice se trup zaklání v opačném směru pohybu. Opačný pohyb a váha těla je
využita ke zrychlení i zesílení kopu a vyvážení kopací nohy.
•
Zároveň je nutné držet tělo vzpřímené, zaklánět se pouze tolik, kolik to vyžaduje správné provádění
kopu.
•
Ruce musí být drženy během provádění kopu v pohotovostní poloze :
1. Jako ochrana proti případnému protiútoku.
2. Částečně pro udržení rovnováhy.
3. Hlavně ale mimo zorné pole kopajícího.
•
Při kopech ve stoje se stojící noha nesmí otáčet.
•
Kopající noha tlačí na cíl co nejkratší dobu a ihned se vrací k tělu.
•
Kopající noha nesmí být v okamžiku zásahu ohnuta více než je nutné. Správný moment dopadu
útočící nohy je těsně před propnutím, v tomto okamžiku je zrychlení nohy i těla nejvyšší.
•
V okamžiku zásahu musí být postoj, pozice těla, poloha útočící nohy, resp. chodidla i rukou ve
správné pozici, aby byla využita veškerá možná kinetická energie k síle kopu a zároveň chráněno
vlastní tělo před sebepoškozením v důsledku nesprávného postoje či technického provedení kopu.
•
U kopů, při kterých se mění pozice těla, tj. dochází k rotaci, je třeba dbát na to, že otáčivý pohyb
těla vychází z boků udávajících tělu prvotní a nejsilnější impuls k pohybu. Je proto důležité, aby se
stojící noha otáčela tak, že dovoluje rotovat pánvi i celému tělu zároveň s kopem.