Vzor byl pojmenován po vlastenci An Čung-gunovi, který zastřelil prvního japonského guvernéra Koreje, Hirobumi Itóa. Celkem 32 pohybů připomíná věk, ve kterém byl po dlouhém mučení popraven roku 1910 ve vězení Lui-šing.
An Čung-gun se narodil v roce 1879 ve městě Hae-ju v provincii Hwang-Hae. Jeho rodina se přestěhovala do města Sin-Chun v privincii Pyong-An, když mu bylo asi deset let. Stal se známým pedagogem a založil vlastní školu s názvem Sam-Heung (Tři úspěchy). Jeho škola, stejně jako ostatní v té době, zažívala těžké časy pod japonskou okupací a zapletla se do japonské mocenské hry.
Historických záznamů o An Čung-gunovi není mnoho. Význam jeho činu se musí vidět v souvislostech s událostmi doby. V roce 1895 se japonská vláda rozhodla vytvořit říši, která by zahrnovala i Mandžusko a Čínu. Obsazení Koreje tedy bylo jen logickým důsledkem. V tomto období byla korejská vláda nepřímo řízena ruskou vládou. Vlivem politické situace vznikaly v Koreji nepokoje. To vedlo k jednáním mezi okolními zeměmi (Čína, Korea, Japonsko, Rusko) a některými cizími mocnostmi (USA, Velká Británie, Francie). Jednání nepřinesla řešení situace, naopak vedla k uzavírání různých spojenectví a následně přesunu ruských a francouzských jednotek do Koreje. Japonsko, které cítilo ohrožení svých plánů, požadovalo jejich stažení. Když Rusko tento požadavek odmítlo, vyvolalo Japonsko v roce 1904 konflikt, který skončil na podzim 1905 porážkou Ruska a stažením jeho vojska.
Uvolněné pozice v Koreji okamžitě obsadila japonská armáda. Díky předchozím událostem, nikdo kromě Koreje, nepovažoval japonskou akci za agresi. Jedním z tvůrců plánu na obsazení Koreje byl Hirobumi Itó, přední japonský státník. V roce 1905 byl jmenován guvernérem Koreje, a jako takový řídil korejské zahraniční styky a obchod. Navíc byl vrchním velitelem japonských sil v Koreji. Slabou korejskou vládu donutil k podepsání Dohody o protektorátu (19. 11. 1905), která dala Japonsku právo okupovat Koreu. V roce 1906 vykázal ze země všechny zahraniční diplomaty. Vláda byla donucena schválit zákon, který umožňoval prodávat pozemky Japoncům (ovšem v praxi se země nekupovala, ale zabírala).
Následně vznikalo po celém území mnoho odbojových skupin. An Čung-gun, bývalý učitel, který uprchl do Mandžuska, založil jednu z nich. V zemi začala gerilová válka. Japonsko začalo do USA a dalších zemí posílat politiky, kteří měli podporovat pro-japonské smýšlení. Mnoho z nich bylo zavražděno, stejně jako bylo zabito mnoho korejských vůdců. V roce 1907 musel odstoupit i korejský císař. Poté Japonsko oficiálně převzalo vládu nad Koreou.
Ohniskem nepokojů se později stalo město Kando na severu. Japonské síly se tedy soustředily sem. Protože ale asi 20 % obyvatel tvořili Číňané, mohla se situace snadno změnit v konflikt s Čínou. Nakonec došlo k uzavření smlouvy, díky které Japonsko získalo některé výhody. Čína naopak získala část území Koreje, včetně města Kando. Pro mnoho Korejců bylo uzavření této smlouvy poslední kapkou. An Čung-gun se definitivně rozhodl, že je třeba Hirobumi Itóa zabít, přestože věděl, že sám neunikne. Pro svůj čin si vybral 26. října 1909, kdy se měl Hirobumi Itó zúčastnit rusko-japonského jednání v Mandžusku. Okamžitě po vraždě byl zatčen a uvězněn. Říká se, že ani po pěti měsících krutého mučení ho Japonci nezlomili. An Čung-gun byl popraven 26. března 1910 ve věznici Lui-šing.
Vraždou Hirobumi Itóa však Korea mnoho nezískala. Jeho následník, Terauči Masatake, začal prosazovat ještě tvrdší politiku. Zakázal všechny korejské noviny, vlastenecké spolky, uvěznil tisíce protivníků a v zemi nastolil vojenskou vládu.
Tak to v Koreji vypadalo až do konce druhé světové války. V tomto chaotickém období byla An Čung-gunova oběť jednou z mnoha. Symbolizovala jeho vlastenectví a snahu o nezávislost a svobodu. Jeho láska k zemi byla navždy zachycena ve slovech, která napsal na zeď své cely v Lui-šing před svou popravou: “Nejkrásnější hory a řeky”.