Won-Hyo tul

Tul nese jméno významného mnicha, jež roku 686 po Kristu zavedl a šířil Budhismus v dynastii Silla. Tento tul se učí nositelé 6. kupu a obsahuje 28 pohybů.

Won-hyo se narodil roku 617 na severu provincie Kyongsang a již od mládí byl považován za velmi moudrého. Legenda říká, že se narodil v lese v údolí Chestnut pod stromem Sal. V legendách se strom Sal často vyskytuje ve spojení s významnými postavami.

Jeho pravé jméno, které dostal při narození, bylo Sol Sedang. Pseudonym Won-hyo (Úsvit) si dal na základě jeho přezdívky "Sedak", který měl stejný význam. Tento pseudonym začal používat až v pozdějších letech poté, co se stal známým buddhistickým filozofem a básníkem. V minulosti měli Korejci mnoho jmen. Každá osoba měla přezdívku stejně jako oficiální jméno. Umělci či intelektuálové mívali často také pseudonymy. Mniši a učni navíc často dostávali další jméno od svého mistra.

Ve dvaceti letech se rozhodl vstoupit do buddhistického kláštera, přestože buddhismus nebyl v království Silla příliš rozšířený.

Dokonce svůj vlastní domov přeměnil na chrám. I když se do království Kogurjo dostal buddhismus v roce 372 a do Pekče v roce 384, Silla s ním byla seznámena až počátkem 5. století (mezi lety 417 a 457). Buddhismus se zde omezil téměř jen na královskou rodinu a šlechtu, prostí lidé ho odmítali.

V ostatních dvou královstvích podporoval buddhismus národní cítění. To se pak projevovalo v odvaze vojáků, kteří na straně Kogurja či Pekče se Sillou bojovali. Zejména proto se král Silly Pop-Hung (514–540) snažil o rozšíření buddhismu ve své zemi.

Členové dvora byli silně proti a donutili krále k popravě mnicha Ichadona, který na šíření nové víry spolupracoval. Ichadon prorokoval, že v den jeho smrti se bude třást země, slunce se skryje, z nebe budou padat květiny a stane se mnoho jiných zvláštních věcí. Proroctví se splnilo a o Ichadonově smrti pro víru se zakrátko rozšířily legendy. Ještě téhož roku (527) se buddhismus stal státním náboženstvím a začal se šířit i mezi lid.

Jedna legenda vypráví, že se Won-hyo v roce 661 s Ui-Sangem vydali do Číny, kde chtěli dál studovat buddhismus. Někde v regionu Baekje je zastihl prudký liják a byli nuceny se ukrýt v přístřeší, o kterém se domnívali, že to je kamenný svatostánek. V noci Won-hyo dostal žízeň, a tak nahmatal nádobu, o které si myslel, že je tykev a napil se z ní studené, osvěžující vody. Ráno po probuzení však společníky čekalo překvapení, neboť jejich úkryt byla starobylá hrobka posetá lidskými kostrami a nádoba, ze které Won-hyo pil, byla ve skutečnosti lidská lebka plná plesnivé vody. Pohnut touto zkušeností, kdy věřil, že ohavné místo je pohodlné útočiště a lebka s plesnivou vodou osvěžující nápoj, Won-hyo byl nadšen silou lidské mysli transformovat realitu. Na základě této zkušenosti opustil kněžskou dráhu a začal šířit Buddhismus jako laik.

V Sille bylo v tomto období nejméně pět hlavních sekt buddhismu (Kyeyul, Yulban, Chinpyo, Popsong a Hwaom), které mezi sebou neustále soupeřili. Won-hyo je považován za jednoho z nejvlivnějších mnichů této doby také díky jeho snaze sjednotit tyto sekty.

Won-hyo je rovněž považován za jednoho z nejplodnějších spisovatelů všech buddhistických zemí své doby. Napsal více než 100 literárních děl čítajících asi 240 svazků. Bohužel se dochovalo jen 20 prací s celkem 25 svazky. Jedna z forem děl, které si vybral, byla speciální forma poezie v Sille, Hyang-Ga. Tyto básně byly psané hlavně mnichy nebo příslušníky Hwarangu a obsahovali vlastenectví, buddhismus a oslavu mrtvých. Won-hyova báseň "Hwaorm-Ga" patří mezi nejobdivovanější z těchto básní.

Literatura nebyla jedinou oblastí, ve které Won-hyo získal uznání. Byl velmi známý jak v běžné populaci, tak mezi členy královské rodiny a dvora. Často byl žádán, aby vedl modlitby a kázání na královském dvoře. V roce 660 byl král Muyo tak zaujat Won-hyem, že ho požádal, aby žil v královském paláci Yosok. Zde se rozvinul jejich vztah s princeznou Kwa a brzy následovala svatba a narození jejich syna Sol-Chonga.

Sol-Chong se v dospělosti stal jedním z deseti konfuciánských mudrců éry Silla. Byl uznáván pro své vzdělání v čínské literatuře a historii a za svou úpravu IDU (systém používání čínských znaků pro fonetický záznam korejských písní a básní). Jelikož Korea dosud neměla abecedu, byla tato úprava velmi důležitá. Zpřístupňovala čínskou literaturu široké veřejnosti, neboť v důsledku poskytovala způsob překladu. Sol-Chong byl zřejmě autorem mnoha originálních děl, avšak jeho Kye-Hwa-Wang je jediná práce, která se dochovala.

Krátce po narození syna opustil Won-hyo palác a začal cestovat po zemi. Byl uznáván jako velký učenec čínskou dynastií Dang, ačkoliv tam nikdy nestudoval, a byl vysoce respektován lidmi Koreje. Nenáviděl rozdíly mezi jednotlivými náboženskými směry, které se mezi sebou neustále přely, a tak vytvořil svou vlastní ideologii, ve které konflikty mezi různými náboženstvími mohli být odstraněny. V roce 661 rozvinul směr Chongto-Gyo (Čistá země). Tato sekta nevyžadovala studium čínské buddhistické literatury, ale požadovala pouze pilné modlení. Její filozofie byla taková, že je možné být spasen, nebo vstoupit do "Čisté země" díky prostému modlení. Tato zásadní změna v buddhistické filozofii zpřístupnila náboženství nižším třídám. Brzy se stalo velmi populární mezi celou populací. Won-hyův největší úspěch byla ovšem jeho snaha o zmírnění chudoby a utrpení obyčejných lidí. V roce 662 Won-hyo opustil kněžskou dráhu a věnoval zbytek svého života cestováním zemí a vyučováním tohoto nového směru náboženství obyčejných lidí. Won-hyův přínos do kulturního a národního povědomí Silly byl nápomocen při sjednocení tří království Koreje.

Won-hyo zemřel v roce 686 a byl pochován svým synem Sol-Chongem v chrámu Punhwang-So.

Jako obvykle, sestava v sobě zahrnuje vyjma nových technik i jeden nový typ pohybu. Tím je provedení dvou samostatných technik bez změny postoje.

Jde o dvě techniky, a to sang palmok makgi a sonkal nopunde anuro taerigi. Druhá technika musí zahrnovat pohyb boků i pohyb těla nahoru-dolů.

Danlím důležitým pohybem a prvkem je přechod z guburyo junbi sogi A do techniky kaunde yopcha jirugi. Postoj se v druhé technice opět nemění, ale na pohyb boků ani těla to vliv nemá.